Část 2. Jakým způsobem se Kristus vrátí?
2.1 Biblická hlediska
Bůh v dostatečném předstihu zjevuje v podobenstvích a symbolech všechny základní otázky spojené se svou vůlí, aby lidé, žijící v kterémkoliv věku, mohli pochopit požadavky prozřetelnosti té doby a budoucnosti podle úrovně svého intelektu a duchovní vnímavosti. Skutečnost, že Bůh v Bibli použil podobenství a symboly, nevyhnutelně vedla k mnoha protichůdným výkladům. To je hlavní důvod, proč se církve rozdělily. Při výkladu Bible je proto nejdůležitější najít správné hledisko.
Vezměme si jako příklad Jana Křtitele. Dva tisíce let čteme Bibli s přesvědčením, že Jan své poslání splnil; proto se nám zdá, že biblické pasáže to potvrzují. Kdybychom však Bibli znovu podrobněji prozkoumali z jiného hlediska, jasně bychom poznali, že Jan Křtitel ve skutečnosti svoje poslání nedokončil. (Viz kapitola Mesiáš 2.3)
Dodnes mnozí z nás čtou Bibli s předem vytvořenou představou, že Ježíš přijde se znameními a zázraky na oblacích. Tato představa vychází z následujících Ježíšových slov: ...uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým. (Mt 24,30-31) Jestliže se budeme pevně držet doslovného výkladu, může se nám zdát, že biblické důkazy skutečně ukazují tímto směrem. Myšlenka, že se Kristus vrátí na oblacích, je však pro vědecké myšlení moderního věku naprosto nepřijatelná. Zjišťujeme tedy, že je nutné Bibli hlouběji prostudovat z jiného hlediska, abychom pochopili skutečný význam těchto veršů.
Tento nový pohled nám nabízí dřívější zkoumání biblických pasáží, které se týkaly Jana Křtitele. Prorok Malachiáš předpověděl, že před příchodem Mesiáše se vrátí Eliáš. (Mal 4,5) Mnoho Židů ten den očekávalo s nedočkavostí a věřilo, že Eliáš, který vystoupil do nebe, se z nebe vrátí stejným způsobem, jakým odešel. V rozporu s jejich očekáváním však Ježíš odvážně prohlásil, že Eliášem je Jan Křtitel, syn Zachariáše. (Mt 11,14)
Věříme-li Ježíšovu svědectví, pak se Eliášův návrat neměl nikdy uskutečnit zázračným způsobem, jak to mnozí Židé očekávali. Ve skutečnosti se uskutečnil narozením dítěte. Rovněž mnozí křesťané až dodnes věří, že se Ježíš vrátí na oblacích. Ale poznatky, které jsme získali v souvislosti se skutečným Eliášovým návratem, naznačují jinou možnost: Kristův návrat se může uskutečnit narozením dítěte podobně jako při jeho Prvním příchodu. Prostudujme znovu podrobněji z tohoto nového pohledu biblické verše týkající se Druhého příchodu.
V době Ježíšova Prvního příchodu si mnoho učených mužů Izraele myslelo, že se Mesiáš narodí v Betlémě jako potomek krále Davida. (Mt 2,5-6; Mi 5,2) Nepochybně však bylo také mnoho jiných Židů, kteří očekávali Mesiášův příchod na oblacích. Tato víra vycházela z Danielova proroctví: „Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka...“ (Da 7,13) a z jiných proroctví o nadpřirozených událostech Posledních dnů. (Např. Jl 2,30-31) Proto farizejové a saduceové o Ježíšovi pochybovali a žádali ho, aby jim ukázal znamení z nebe na důkaz toho, že je Mesiášem. (Mt 16,1-4; Mk 8,11-12) Bez jediného nadpřirozeného znamení z nebe, které bylo předpověděno v Bibli, ho nedokázali přijmout jako dlouho očekávaného Mesiáše. Víra, že Mesiáš by měl přijít nadpřirozeným způsobem, přetrvávala po Ježíšově smrti dokonce mezi některými bludařskými křesťany, kteří věřili, že Ježíš nepřišel v těle. Apoštol Jan odsoudil takové věřící za antikristy: Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. — 2J 7
Mnoho křesťanů tvrdí, že se Danielovo proroctví týká Druhého příchodu Krista. Ve věku Starého zákona však Bůh usiloval o úplné naplnění účelu prozřetelnosti obnovení příchodem Ježíše, jak to dosvědčuje Bible: „Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana,“ (Mt 11,13) a „Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.“ (Ř 10,4) Dokud tedy Ježíš nezačal mluvit o svém návratu, nikdo o Druhém příchodu ani neuvažoval. Je zřejmé, že žádný z Židů té doby na základě své víry nevztahoval tento verš v Danielovi k ničemu jinému než k prvnímu a jedinému příchodu Mesiáše.
Přes všechna očekávání mnoha věrných Židů, kteří podle Bible věřili v Mesiášův příchod na oblacích z nebe s nebeskými znameními a zázraky, se Ježíš narodil na zemi jako dítě z chudé rodiny. Proto bychom měli Bibli znovu zkoumat z hlediska toho, že Druhý příchod Krista se nemusí uskutečnit zázračným způsobem. Ve skutečnosti se může uskutečnit stejným způsobem jako První příchod.
2.2 Kristus se vrátí na zem jako dítě
Ježíš mnohokrát předpověděl, co se stane Pánovi při jeho návratu: Ale nejprve musí mnoho trpět a být zavržen od tohoto pokolení. (L 17,25) Kdyby se měl Ježíš doslova vrátit na nebeských oblacích, s mocí a velkou slávou a za zvuku polnic andělů, (Mt 24,30-31) nebyl by snad ihned přijat a ctěn, dokonce i tímto světem sužovaným hříchem? Kdyby se vrátil tímto způsobem, pak by v žádném případě nebylo možné, aby byl pronásledován nebo odmítnut.
Proč tedy Ježíš předpověděl, že se při svém návratu dostane do tak nešťastné situace?
V Ježíšově době se Židé nedočkavě těšili na den, kdy Eliáš sestoupí z nebe. Eliáš měl přijít před Mesiášem jako jeho předchůdce, jak to prorokoval Malachiáš. (Mal 4,5) Místo toho, ještě než lidé slyšeli jakoukoli zprávu o Eliášově návratu, přišel Ježíš, muž prostého původu, jako zloděj a prohlašoval se za Mesiáše. Proto jím Židé pohrdli a pronásledovali ho. (Viz kapitola Mesiáš 2.2) Když Ježíš přemýšlel o své situaci, předvídal, že při Druhém příchodu budou křesťané, očekávající jeho návrat, upírat své zraky opět k nebi. Proto je pravděpodobné, že budou Krista při Druhém příchodu pronásledovat, když se narodí v těle a neočekávaně se zjeví jako zloděj. Odsoudí ho jako kacíře, podobně jako odsoudili Ježíše. Proto Ježíš předpověděl, že Pán bude trpět a bude touto generací odmítnut. Toto proroctví se může naplnit pouze tehdy, vrátí-li se Kristus v těle; rozhodně se nemůže naplnit, jestliže přijde na oblacích.
Ježíš řekl: Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde? (L 18,8) Svět vstupuje do Posledních dnů a stále větší počet křesťanů se snaží upevnit svoji víru. Jak by mohli všichni v době Druhého příchodu Pána ztratit svoji víru, kdyby přišel doslovně na oblacích za zvuků andělských polnic a ve slávě Boží? Ani toto proroctví by se nemohlo naplnit, kdyby se Kristus vrátil nadpřirozeným způsobem.
V Ježíšově době si mnoho Židů myslelo, že se Mesiáš narodí v Betlémě a zjeví se jako jejich král, (Mt 2,6) ale až po Eliášově návratu z nebe. V rozporu s tímto očekáváním, dříve než se objevil Eliáš, vystoupil syn tesaře z Nazaretu a představil se jako Mesiáš. Je tedy pochopitelné, že Ježíš nemohl mezi Židy najít žádného věřícího, který by byl dostatečně věrný a horlivý, aby ho následoval dokonce s nasazením vlastního života. Ježíš se touto situací trápil a naříkal, že se něco podobného může stát i při jeho návratu. Předvídal, že v době Druhého příchodu budou věřící lidé pouze hledět směrem k nebesům a myslet si, že se Kristus vrátí ve slávě na oblacích. Vrátí-li se tedy Kristus skutečně na zem jako člověk prostého původu, nemusí nalézt víru, podobně jako tomu bylo v Ježíšově době. Toto proroctví v Lukášovi by se nemohlo nikdy naplnit, pokud by se navrácený Kristus nenarodil na zemi.
Někteří učenci vykládají význam tohoto verše tak, že soužení v Posledních dnech bude tak kruté, že všichni věřící ztratí víru. V průběhu prozřetelnosti obnovení však žádné soužení, ať by bylo jakkoliv tvrdé, nemůže skutečně zastavit věřící lidi. Tím spíše v Posledních dnech, kdy věrní křesťané nedočkavě touží projít poslední branou do nebe! O víře obecně platí, že čím větší jsou naše zkoušky a těžkosti, tím horlivěji hledáme Boží spásu.
Jednou Ježíš řekl: Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘ (Mt 7,22-23) Jestliže je některý křesťan tak věrný, že ve jménu Pána činí zázraky, o co horlivěji by v něj věřil a sloužil mu, kdyby se Pán vrátil ve velké slávě na oblacích? Nepřijal by snad Ježíš takového člověka laskavě? Proč tedy mluvil tak, jako by měl věrné křesťany při svém návratu odmítnout? Jestliže navrácený Kristus oddané věřící odmítne, kdo pak může být v Posledních dnech spasen? Ani toto proroctví se nemůže naplnit, jestliže Ježíš přijde na oblacích.
Za Ježíše bylo určitě mnoho Židů, jejichž víra byla tak horlivá, že mohli v Božím jménu konat zázraky. Protože však věřili, že sám Eliáš sestoupí z nebe dříve, než přijde Mesiáš, bylo pro ně těžké přijmout, že Eliáš je mezi nimi v osobě Jana Křtitele – o to těžší, že Jan tento fakt popřel. (J 1,21) Proto Židé nepřijali Ježíše jako Mesiáše a vyloučili ho ze svého společenství. V důsledku toho je musel Ježíš s pláčem opustit. Podobně v čase Druhého příchodu Krista křesťané, kteří očekávají jeho zázračný a slavný příchod, s velkou pravděpodobností Krista odmítnou, přijde-li v těle a bude-li prostého původu. Bez ohledu na jejich víru nezbude Pánovi nic jiného, než je opustit, protože se prohřešili proti Bohu.
Řada proroctví v Lukášovi v 17. kapitole, která se týkají Posledních dnů, se nemůže vůbec naplnit, jestliže se Kristus vrátí nadpřirozeným způsobem. Tyto verše mohou být vysvětleny pouze za předpokladu, že se Kristus narodí na zemi. Podívejme se podrobně na každý z nich.
Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat. (L 17,20) Kdyby Pán přišel na oblacích nebo nějakým zázračným způsobem, přišlo by Boží království způsobem viditelným pro každého. Boží království přišlo na zem s narozením Ježíše dokonce už v době Prvního příchodu. Avšak Židé Boží království neviděli, protože stále očekávali návrat Eliáše z nebe, a tak nemohli v Ježíše uvěřit. Podobně v době Druhého příchodu, přestože Boží království nastane na zemi s narozením Krista, křesťané, kteří věří, že Kristus přijde na oblacích doprovázen nadpřirozenými jevy, v Pána neuvěří, a tak Boží království nespatří.
Vždyť království Boží je mezi vámi! (L 17,21) V Ježíšově době ti, kteří v něho věřili a následovali ho, už se ve svých srdcích účastnili Nebeského království. Podobně, protože se Kristus při Druhém příchodu narodí na zemi, Nebeské království se uskuteční nejprve v srdcích lidí, kteří v Krista uvěří a budou ho následovat. Když počet těchto lidí vzroste natolik, že vytvoří společnosti a národy, vnitřní Nebeské království se ve světě postupně projeví jako vnější viditelná skutečnost. Proto Ježíš řekl, že se zaslíbené Nebeské království neuskuteční okamžitě, jak by tomu bylo, kdyby se měl Kristus vrátit na oblacích.
Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. (L 17,22) Kdyby se Pán vrátil na oblacích za zvuku andělských polnic, každý by ho mohl spatřit. Kdo by tedy den Syna člověka spatřit nemohl, přestože by po tom toužil? Ježíš však předpověděl, že lidé ten den nespatří. Za Ježíšova Prvního příchodu nastal den Syna člověka na zemi s Ježíšovým narozením, ale nevěřící Židé tento den nespatřili. Podobně v době Druhého příchodu Krista nastane den Syna člověka s Kristovým narozením na zemi. Mnozí křesťané však tento den nespatří, protože jsou přesvědčeni, že Kristus přijde zázračným způsobem, a tak v něj ani neuvěří a nebudou ho následovat, i když se s ním setkají. Přestože den Syna člověka už bude zde, tito křesťané ho nespatří.
Řeknou vám: ‚Hle, tam je, hle, tu‘; zůstaňte doma a nechoďte za nimi. (L 17,23) Jak jsme už dříve vysvětlili, (Viz kapitola Vzkříšení 2.2.6) v Posledních dnech mohou křesťané, kteří dosáhli určité duchovní úrovně, mít zjevení, že jsou Pánem. Protože nechápou, na jakém základě podle Principu toto zjevení obdrželi, mohou se sami prohlásit za Mesiáše, a tak se stanou antikristy před Pánovým příchodem. Proto Ježíš vyslovil tato slova jako varování, abychom se nedali svést nebo zmást takovými lidmi.
Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všechno pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. (L 17,24) Když se Ježíš narodil, zpráva o narození židovského krále se dostala ke králi Herodovi a znepokojila celý Jeruzalém. (Mt 2,2-3) V době Druhého příchodu pokrok v dopravě a komunikacích umožní, aby se zvěst o Druhém příchodu dostala rychlostí světla do vzdálených koutů země od východu k západu.
Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. (L 17,26) (L 17,25 – objasněno už dříve) Když Noe poznal, že se blíží soud potopou, vyzval lidi, aby vstoupili do jeho archy. (2 Pt 2,5) Avšak lidé jeho slov nedbali a všichni se utopili. Podobně v Posledních dnech se Kristus vrátí v těle a vyzve lidi, aby vstoupili do archy pravdy. Ale křesťané, kteří svůj zrak tvrdošíjně upírají na oblohu a očekávají zázračná znamení Pánova návratu, si nebudou všímat slov pravdy prohlášených ze země. Místo toho Pána odmítnou jako kacíře. Stejně nepozorní jako lidé v Noemově době nebudou sloužit Boží vůli v prozřetelnosti.
Kdo by si usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. (L 17,33) Kdyby Pán přišel na oblacích za zvuku andělských polnic, riskoval by někdo svůj život, kdyby ho následoval? Protože Ježíš se vrátí tak, že se narodí na zemi, budou ho křesťané, očekávající jeho příchod zázračným způsobem, pokládat za kacíře. Ti, kteří ho budou následovat, tedy musí být připraveni postavit se dokonce i smrti. Tento verš znamená, že pokud lidé v Krista při Druhém příchodu uvěří a budou ho následovat s nasazením vlastního života, budou žít. Na druhé straně, jestliže se budou řídit světskými okolnostmi, obrátí se proti němu a opustí ho, aby si zachránili svoji vlastní kůži, postihne je smrt.
Kde bude tělo, tam se slétnou i supi. (L 17,37) Takto Ježíš odpověděl na otázku týkající se místa Druhého příchodu. Připomeňme si, že draví ptáci se slétli na holoubě a hrdličku, které nebyly na Abrahamově oltáři správně rozděleny. (Gn 15,11) To nás učí, že satan stále hledá příležitost přivlastnit si vše, co není posvěceno. Z toho můžeme pochopit význam Ježíšovy záhadné odpovědi: podobně jako se supi slétají na mrtvá těla, aby je sežrali, a ďáblové se shromažďují kolem těch, kdo jsou duchovně mrtví, aby si na ně činili nárok, tak Pán, který je zdrojem života, přijde na místo překypující duchovním životem. Ježíš těmito slovy vyjádřil, že se Pán objeví mezi oddanými věřícími.
V čase Kristova Druhého příchodu se lidé vroucí víry shromáždí na jednom místě za spoluúčasti mnoha duchů. (Viz kapitola Vzkříšení 2.3.2.2; 3.1; 3.2) Bude to místo života, kde se zjeví Pán. Ježíš se narodil do vyvoleného národa, který nejvěrněji uctíval Boha. Dal se poznat jako Mesiáš především těm, kteří měli víru ho následovat a stát se jeho učedníky.
Protože se Kristus při Druhém příchodu narodí na zemi, je napsáno: „Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.“ (Zj 12,5) Železná berla zde znamená Boží Slovo, kterým bude Pán soudit hříšný svět a obnoví Nebeské království na zemi. Už bylo podrobně vysvětleno, (Viz kapitola Poslední dny 3.2.2) že soud ohněm znamená soud Slovem. (Jr 23,29) Proto Ježíšovo Slovo, které nás bude soudit v Posledních dnech, (J 12,48) je stejným Slovem, kterým budou nebesa a země vrženy do ohně soudu, (2 Pt 3,7) a právě tím dechem Pánových úst, kterým zničí toho zlého. (2 Te 2,8) Slovo, které Ježíš vyslovil, je nazváno také „dechem jeho rtů“ a „žezlem jeho úst“. (Iz 11,4) Je symbolizováno železnou berlou, jak je psáno: „...bude je pást železnou berlou, jako hliněné nádobí je bude rozbíjet.“ (Zj 2,27)
Verš mluví o chlapci, kterého porodila žena a který byl přenesen k Bohu a jeho trůnu. Kdo se tedy narodil z ženy jako ten, který je hoden sedět na Božím trůnu a vládnout všem národům Božím Slovem? Může to být pouze Kristus při Druhém příchodu, který se narodí na zemi a bude mít nové jméno, jež zná jen on sám. (Zj 2,17; 19,12) Bude vládnout jako Král králů a vybuduje Nebeské království na zemi.
Na začátku Matoušova evangelia je uveden záznam o čtyřech cizoložných nebo pohanských ženách v Ježíšově linii. (Mt 1,3; 1,5; 1,6) Tato skutečnost ukazuje, že Spasitel lidstva se má narodit jako bezhříšný člověk z hříšné linie, aby zachránil všechny potomky hříšných linií.
Mnozí křesťané vysvětlují, že žena z uvedeného verše je církev. Tento výklad vyvodili z předpokladu, že Kristus při Druhém příchodu přijde na oblacích.
Někteří křesťané věří, že se Druhý příchod Krista uskutečňuje, kdykoli Ježíš přichází, aby prostřednictvím sestoupení Ducha svatého (Sk 8,15-17) přebýval v srdcích lidí. (J 14,20) Ježíš přebývá v srdcích oddaných věřících od svého vzkříšení a seslání Ducha svatého na letnice. (Sk 2,4) Kdyby to byl skutečný Druhý příchod, pak by k němu došlo už před dvěma tisíci lety.
Některé denominace navíc učí, že se Ježíš vrátí jako duchovní bytost. Avšak na třetí den, bezprostředně po svém vzkříšení z hrobu, se Ježíš zjevil svým učedníkům a jeho vzhled byl stejný jako za jeho života na zemi. Od té doby volně navštěvoval mnoho křesťanů a učil ty, kteří dosáhli vysoké duchovní úrovně. Tato forma Druhého příchodu se tedy poprvé uskutečnila také před dvěma tisíci lety. Kdyby bylo toto pochopení správné, pak bychom neměli důvod očekávat historický Druhý příchod a těšit se na něj jako na den, který splní naše nejvroucnější naděje.
Přestože se Ježíšovi učedníci často setkávali se vzkříšeným Ježíšem, který se jim zjevoval jako duchovní bytost, stále očekávali jeho Druhý příchod. Můžeme usoudit, že nepovažovali Ježíšův duchovní návrat za Druhý příchod. Když se Ježíš například zjevil apoštolovi Janovi ve vidění, řekl mu: „Ano, přijdu brzo,“ na což Jan odpověděl: „Amen, přijď, Pane Ježíši!“ (Zj 22,20) Ježíš i Jan zde jasně rozlišovali Ježíšovo duchovní zjevení od Druhého příchodu. To ukazuje, že Kristus při Druhém příchodu nepřijde jako duchovní bytost. Narodí se jako dítě na zemi, stejně jako při Prvním příchodu.
V Principu existuje několik důvodů, proč se Kristus musí vrátit jako člověk žijící na zemi. Bůh stvořil jak nehmotný, tak hmotný svět. Potom stvořil lidi, kteří mají ducha a tělo, a chtěl, aby naplněním jeho požehnání vládli nad oběma světy. (Viz kapitola Stvoření 6.3) Kvůli pádu Adama ztratili lidé oprávnění být pány obou světů. Následkem toho přišlo stvoření o své skutečné pány a naříká a touží po zjevení Božích dětí, které by mu dobře vládly. (Ř 8,19-22) Ježíš, dokonalý Adam, přišel jako dokonalý Pán dvou světů. (1 K 15,27) Chtěl na sebe naroubovat všechny věřící, (Ř 11,17) sjednotit je se sebou a učinit je právoplatnými pány univerza.
Když se však Židé proti Ježíšovi obrátili, musel Bůh dát jeho tělo na kříž jako výkupné za spásu lidstva. Protože Ježíšovo fyzické tělo bylo odevzdáno do rukou satana, fyzické spasení nebylo dokončeno. Ježíš odešel z tohoto pozemského světa s příslibem, že se vrátí a završí spasení, které uskutečnil jen duchovně. (Viz kapitola Mesiáš 1.4) Od té doby se nenašel na zemi jediný člověk, který by dosáhl duchovní i fyzické dokonalosti, vládl duchovnímu i fyzickému světu a oba světy uvedl do harmonie. To je důvod, proč se Kristus nemůže vrátit jen v duchovním těle. Podobně jako za Prvního příchodu musí přijít jako člověk a růst k dokonalosti jak v duchu, tak v těle. Potom na sebe musí duchovně i fyzicky naroubovat celé lidstvo, vést lidi k dokonalosti ducha i těla a učinit je právoplatnými pány nad duchovním i fyzickým světem.
Původně měl Ježíš obnovit Nebeské království na zemi. Měl se stát Pravým rodičem obnoveného lidstva a králem Božího království na zemi. (Iz 9,6; L 1,31-33) Kvůli nevíře lidí však nemohl původní Boží vůli naplnit, ale šel cestou kříže a slíbil, že se později vrátí a Boží vůli určitě naplní. Proto Kristus při Druhém příchodu má znovu zodpovědnost vybudovat Nebeské království na zemi a stát se tam Pravým rodičem a králem celého lidstva. To je další důvod, proč se Kristus při Druhém příchodu, podobně jako při Prvním příchodu, musí narodit na zemi.
Vykoupení z hříchů je možné jen během pozemského života. (Viz kapitola Stvoření 6.3.2) Aby Kristus vykoupil naše hříchy na zemi, musí přijít jako člověk na zem. Spasení, které nám Ježíš poskytl na základě svého ukřižování, je však omezeno na duchovní dimenzi. Neodstraňuje původní hřích, který se přenáší prostřednictvím našeho fyzického těla a který v nás zůstává aktivní. Proto se Kristus musí vrátit, aby lidstvu poskytl úplnou spásu, včetně fyzického spasení. Je zřejmé, že toho nemůže dosáhnout, jestliže přijde pouze jako duch. Musí přijít ve fyzickém těle jako při Prvním příchodu.
Objasnili jsme tedy, že Kristův Druhý příchod nebude duchovním, ale fyzickým příchodem, podobně jako jeho První příchod. I kdybychom předpokládali, že se Kristus vrátí v duchu, bylo by těžko představitelné, aby se duch, který překračuje čas a prostor a je vnímatelný jen duchovními smysly, vznášel na oblacích tvořených hmotou. Na druhé straně, kdyby se Druhý příchod měl uskutečnit náhlým zjevením Krista v těle vznášejícího se na oblacích, jak by se mohl udržet ve vzduchu? Kde by přebýval před svým zjevením? Někteří lidé mohou mít proti takovým otázkám námitky a tvrdit, že pro všemohoucího Boha není nic nemožné. Bůh však nemůže ignorovat své vlastní zákony a principy. Bůh nevede a nemusí vést svoji prozřetelnost v rozporu se svým Principem a nechat Krista, který se má vrátit v těle, jež se nijak neliší od našeho, přebývat ve vesmíru a pak ho poslat zpět na oblacích. Nakonec jsme tedy bezpochyby dokázali, že se Kristus při Druhém příchodu fyzicky narodí na zemi.
2.3 Jaký je význam verše, že se Kristus vrátí na oblacích?
Jestliže se Kristus při Druhém příchodu fyzicky narodí na zemi, jaký význam mají biblická proroctví, že přijde na oblacích? Abychom pochopili tuto otázku, musíme se nejprve podívat na to, co představují oblaka.
Následující verš je typickým příkladem: Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen. (Zj 1,7) Podle tohoto verše by měli být všichni lidé schopni vidět Krista při jeho návratu. Když byl svatý Štěpán umučen, mohl jenom on a ti věrní křesťané, jejichž duchovní smysly byly otevřené, vidět Ježíše sedět po pravici Boha. (Sk 7,55) Podobně, kdyby měl Ježíš sestoupit z duchovního světa jako duch, pak by ho viděli pouze ti věřící, jejichž duchovní smysly jsou otevřeny; takže ne každé oko by spatřilo Krista při jeho návratu. Biblické proroctví, že každý uzří Pána, se může naplnit pouze tehdy, vrátí-li se Kristus v těle.
Protože fyzické tělo se nemůže vznášet na oblacích, musí oblaka v tomto verši symbolizovat něco jiného. Ve stejné pasáži je dále napsáno, že dokonce i ti, kteří Ježíše probodli, uvidí jeho návrat. Ti, kteří Ježíše probodli, byli římští vojáci. Tito římští vojáci však nebudou schopni vidět Pána za jeho návratu. Aby mohli spatřit navráceného Pána, musí být vzkříšeni; podle Bible však ti, kteří budou vzkříšeni za Kristova příchodu, jsou věrní křesťané, již se účastní prvního vzkříšení. Ostatní duchovní bytosti budou vzkříšeny až po uplynutí „tisíciletého“ království. (Zj 20,4-5) Proto výraz „každý, kdo ho probodl“ musí být metaforou znázorňující nějakou jinou skupinu lidí, a ne římské vojáky. Ve skutečnosti se tento výraz vztahuje na křesťany žijící v době Druhého příchodu, kteří pevně věří, že se Ježíš vrátí na oblacích. Když se Kristus vrátí na zem prostým narozením v rozporu s jejich očekáváním, nepoznají ho, ale budou ho pronásledovat. Jestliže výraz „každý, kdo ho probodl“ je metaforou, pak by měla oblaka ve stejném verši být rovněž metaforickým vyjádřením.
Co oblaka ve skutečnosti symbolizují? Oblaka vznikají vypařováním špinavé vody ze země. Voda v Bibli často symbolizuje padlé lidi. (Zj 17,15; Ž 144,7) Z toho můžeme usoudit, že oblaka symbolizují věrné křesťany, jejichž srdce přebývají v nebi, a ne na zemi, protože jsou znovuzrozeni a pozvednuti z padlého stavu. Bible a další svatá Písma také užívají symboliky oblaků pro označení zástupů. (Žd 12,1; viz Ez 38,9) Někdy nacházíme tento řečnický obrat v běžné konverzaci. V Mojžíšově kurzu vedl Izraelity ve dne oblakový sloup, představující Ježíše, který měl přijít jako vůdce Izraele; ohnivý sloup, představující Ducha svatého, měl jako Ježíšův protějšek vést Izrael v noci ohněm inspirace.
Můžeme uzavřít, že Ježíšův příchod na oblacích znamená, že se objeví uprostřed znovuzrozených věřících, aby se stal vůdcem křesťanů Druhého Izraele. Připomeňme si, že když se lidé Ježíše ptali na místo jeho návratu, odpověděl: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“ (L 17,37) Ježíš měl na mysli, že se vrátí na místo, kde se shromáždí zbožní věřící, což má stejný význam jako biblické proroctví o Kristově návratu na oblacích.
Když tímto způsobem vysvětlíme metaforický význam pojmu oblaka, je zřejmé, že Ježíš přišel už při Prvním příchodu symbolicky z nebe na oblacích. Je psáno: „První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe,“ (1 K 15,47) a „Nikdo nevystoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.“ (J 3,13) Přestože se Ježíš narodil na zemi, z hlediska prozřetelnosti a z hlediska své pravé hodnoty skutečně přišel z nebes. To je také skutečný význam Danielova proroctví, (Da 7,13) které předpovědělo, že Ježíš přijde na oblacích.
2.4 Proč Ježíš řekl, že Pán přijde na oblacích?
Existují dva důvody, proč Ježíš prorokoval, že se Pán vrátí na oblacích.
Za prvé, mělo to zabránit bludům antikristů, které by způsobily mezi věřícími zmatek. Kdyby Ježíš jasně odhalil, že se při svém návratu znovu narodí na zemi, pak by nebylo možné zabránit tomu, aby falešní mesiášové způsobili velký zmatek. Protože Ježíš se objevil jako Mesiáš prostého původu, mohl by si kdokoliv z jakékoliv společenské vrstvy s určitou úrovní duchovní vnímavosti činit nárok na to, že je jeho Druhým příchodem, a oslepit svět velkým bludem. Naštěstí se tomuto zmatku do velké míry předešlo, protože většina křesťanů očekává Kristův návrat na oblacích a upřeně hledí na oblohu. Protože se však čas nyní naplnil, musí být zjevena pravda, že se Kristus při svém návratu znovu narodí na zemi.
Za druhé, mělo to povzbudit křesťany, kteří kráčeli obtížnou cestou víry. Existují další případy, kdy Ježíš uvedl překvapující slova, aby své následovníky povzbudil k co nejrychlejšímu naplnění Boží vůle. Řekl například: „Amen, pravím vám, že nebudete hotovi se všemi izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“ (Mt 10,23) To vedlo jeho učedníky k víře, že Druhý příchod se uskuteční v blízké budoucnosti. Když Ježíš řekl Petrovi o jeho nadcházející mučednické smrti, Petr se ho zeptal, co se stane s učedníkem Janem. Ježíš odpověděl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“ (J 21,22) Ježíš také řekl: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím.“ (Mt 16,28) Tyto výroky vedly učedníky k tomu, aby si mysleli, že se s navráceným Ježíšem setkají za svého života.
Naděje na Ježíšův blízký návrat podnítila jeho učedníky k horlivosti a dala jim sílu překonat pronásledování ze strany judaismu a Římské říše. Povzbuzeni vřelou nadějí na Druhý příchod byli naplněni Duchem svatým (Sk 2,1-4) a uprostřed velké nepřízně osudu dokonce zřídili raně křesťanskou církev. Ježíš chtěl inspirovat a povzbudit své učedníky, kteří ponesou těžký kříž. Z tohoto důvodu prorokoval, že přijde na oblacích v Boží moci a slávě a vše velice rychle dovrší.