Studium a praxe Principu
Moje záložky

Zatím nemáte žádné záložky.

Část 4. Původní hodnota

4.1 Postup a měřítko při určování původní hodnoty

Jak se určuje původní hodnota stvořeného bytí? Hodnota jakékoli věci je určena vztahem mezi účelem její existence a touhou člověka po ní. Přesněji řečeno, hodnota bytí v čase jeho stvoření není pevně stanovená jako vrozená vlastnost. Naopak tuto hodnotu vytváří vzájemný vztah mezi účelem bytí, který je daný Božím ideálem stvoření, a původní touhou lidí toto bytí ocenit a odhalit jeho skutečnou hodnotu. Bytí nalezne svoji skutečnou hodnotu, když se jako partner v pozici objektu činností dávání a přijímání sjednotí s člověkem v základu čtyř pozic, v jehož centru je Bůh, a jejich jednota se stane třetím partnerem v pozici objektu vůči Bohu.

Čím je dáno měřítko, podle kterého se určuje původní hodnota bytí? Protože původní hodnotu bytí určuje jeho účast v základu čtyř pozic a protože centrem základu čtyř pozic je Bůh, je to Bůh, kdo určuje měřítko jeho hodnoty. Protože Bůh je absolutní, původní hodnota partnera v pozici objektu, stanovená měřítkem, které určuje Bůh, musí být také absolutní.

Přemýšlejme o růži, jak můžeme určit její původní krásu? O její kráse rozhoduje, zda je splněn účel, pro který byla květina Bohem stvořena, a zároveň zda je naplněna touha člověka, daná Bohem, ocenit ji a odhalit její krásu. Řečeno jinými slovy, ideální člověk cítí úplnou radost, je-li jeho touha po kráse uspokojena emocionálním podnětem, který mu květina přináší. V tomto okamžiku květina projeví svoji původní krásu. Krása květiny se stane absolutní, když květina dosáhne svého daného účelu, kterým je přinést úplnou radost svému partnerovi v pozici subjektu. Lidská touha ocenit krásu květiny je příkladem touhy pocítit prostřednictvím partnera v pozici objektu vlastnosti svého vlastního vnitřního charakteru a vnější formy. Ve chvíli, kdy je splněn účel, pro nějž byla květina stvořena, a zároveň naplněna lidská touha odhalit hodnotu květiny, vstoupí partner v pozici subjektu a partner v pozici objektu do stavu harmonické jednoty.

Bytí nabude pravé hodnoty tehdy, když spolu s člověkem jako partnerem v pozici subjektu vytvoří harmonickou jednotu a stanou se v základu čtyř pozic třetím partnerem v pozici objektu vůči Bohu. Takto ze vztahu všech věcí k absolutnímu měřítku hodnot, které stanovuje Bůh, můžeme určit absolutně jejich pravou hodnotu. Až doposud nemohla být hodnota žádného partnera v pozici objektu absolutní; zůstávala relativní, protože vztah partnera v pozici objektu s padlými lidmi se nezakládal na Božím ideálu stvoření, ale na satanském účelu a touze.

4.2 Původní emoce, intelekt a vůle; původní krása, pravda a dobro

Lidská mysl má tři aspekty: emoce, intelekt a vůli. Lidské tělo koná podle příkazů mysli. Když tělo reaguje na emoce, intelekt a vůli mysli, usiluje svými skutky o hodnoty krásy, pravdy a dobra. Bůh je partnerem v pozici subjektu vůči lidské mysli; je tedy partnerem v pozici subjektu vůči emocím, intelektu a vůli člověka. Člověk, který touží uskutečnit svoji původní hodnotu, reaguje svojí myslí na dokonalé emoce, dokonalý intelekt a dokonalou vůli Boha a v souladu s tím jedná jeho tělo. Takto člověk ztělesňuje hodnoty původní krásy, pravdy a dobra.

4.3 Láska a krása, dobro a zlo, spravedlnost a nespravedlnost

4.3.1 Láska a krása

Když dvě bytí, jako samostatné projevy Božích dvojích vlastností, vytvoří společnou bázi a usilují o to, aby se sjednotila jako třetí partner v pozici objektu vůči Bohu a vytvořila základ čtyř pozic, pak se zapojí do činnosti dávání a přijímání. Stane-li se tak, emocionální síla, kterou partner v pozici subjektu dává partnerovi v pozici objektu, se nazývá láska a emocionální síla, kterou partner v pozici objektu vrací partnerovi v pozici subjektu, se nazývá krása. Síla lásky je aktivní a podnět krásy je pasivní.

Ve vztahu mezi Bohem a lidmi platí, že Bůh jako partner v pozici subjektu dává lásku a lidé jako partneři v pozici objektu vracejí krásu. Ve vztahu mezi mužem a ženou je muž partnerem v pozici subjektu, který dává lásku, zatímco žena je partnerem v pozici objektu vracejícího krásu. V univerzu jsou lidé partnerem v pozici subjektu, který dává lásku fyzickému světu, a fyzický svět jako partner v pozici objektu vrací krásu. Jestliže se však partner v pozici subjektu a partner v pozici objektu sjednotí v úplné harmonii, nalezneme lásku v kráse a krásu v lásce. Když se totiž partner v pozici subjektu a partner v pozici objektu sjednotí v kruhovém pohybu, partner v pozici subjektu někdy jedná jako partner v pozici objektu a naopak, partner v pozici objektu někdy jedná jako partner v pozici subjektu. V mezilidských vztazích se krása, kterou podřízený opětuje svému nadřízenému za jeho lásku, nazývá oddanost a krása, kterou děti vrací svým rodičům za jejich lásku, se nazývá synovská úcta. Krása, kterou manželka opětuje lásku svému manželovi, se nazývá věrnost. Účelem lásky a krásy je umožnit dvěma zdravým jedincům pocházejícím z Boha vytvořit základ čtyř pozic a uskutečnit účel stvoření. Vzájemným sdílením lásky a krásy se spojí v harmonickou jednotu a stanou se třetím partnerem v pozici objektu vůči Bohu.

Podívejme se nyní na to, jakou povahu má Boží láska. Kdyby Adam a Eva dosáhli dokonalosti a každý z nich se stal substanciálním partnerem v pozici objektu vůči Bohu, podobným jedné z jeho dvojích vlastností, pak by se spojili jako manželé a vychovávali by děti v Boží rodině. Takto by prožili se svými třemi partnery v pozici objektu tři druhy původní lásky: rodičovskou lásku, manželskou lásku a dětskou lásku (lásku prvního, druhého a třetího partnera v pozici objektu). Pouze pak by naplnili účel tří objektů a vytvořili základ čtyř pozic. Tím by naplnili účel svého stvoření. Boží láska je vůči jednotlivým druhům lásky, která proudí v základu čtyř pozic, v pozici subjektu. Proto se Boží láska projevuje právě prostřednictvím různých druhů lásky tří partnerů v pozici objektu. Boží láska je základní silou, která vdechuje život do základu čtyř pozic. Základ čtyř pozic je tedy nádobou dokonalé krásy, z níž můžeme čerpat a radovat se z plnosti Boží lásky. Základ čtyř pozic je také místem dokonalé radosti a pramenem dobra. Na tomto základě se naplní účel stvoření.

4.3.2 Dobro a zlo

Když skutek nebo výsledek nějakého skutku naplňuje Boží účel stvoření, považujeme ho za dobrý. To se stane, když se partner v pozici subjektu a partner v pozici objektu harmonickým a aktivním dáváním a přijímáním lásky a krásy sjednotí, společně se stanou třetím partnerem v pozici objektu vůči Bohu a vytvoří základ čtyř pozic. Naopak jestliže nějaký skutek nebo jeho výsledek poruší Boží účel stvoření tím, že vytvoří základ čtyř pozic pod vládou satana, nazýváme ho zlý.

Například uskuteční-li člověk první Boží požehnání a naplní svůj pravý účel, jsou jeho skutky, které vedou k tomuto výsledku, dobré a i tento člověk je dobrý. Tyto skutky jsou součástí přirozeného dávání a přijímání lásky a krásy mezi myslí a tělem, na jehož základě se mysl a tělo sjednotí v centru s Bohem a vytvoří individuální základ čtyř pozic. Dosáhnou-li Adam a Eva druhého požehnání a vytvoří rodinu, která naplňuje Boží účel, jejich skutky, které vedou k tomuto výsledku, jsou dobré a také rodina, kterou vytvoří, je dobrá. Mezi tyto skutky patří, že se muž a žena spojí harmonickým a vášnivým sdílením lásky a krásy v manželský pár v centru s Bohem, přivedou na svět děti, vychovají je a tak vytvoří základ čtyř pozic na rodinné úrovni. Dosáhne-li dále dokonalý člověk třetího požehnání, skutky, které vedou k tomuto výsledku, jsou dobré a všechny věci, o které pečuje, jsou dobré. Když má člověk vztah s fyzickým světem jako se svým druhým já a úplně se s ním sjednotí, vzniká spojení, které se stane třetím partnerem v pozici objektu vůči Bohu a tím vytvoří základ čtyř pozic vlády. Když však člověk naopak vytvoří základ čtyř pozic pod vládou satana a uskuteční účel, který je v protikladu se třemi Božími požehnáními, nazýváme takový skutek nebo jeho výsledek zlým.

4.3.3 Spravedlnost a nespravedlnost

Spravedlností označujeme tu vlastnost v člověku, která ho vede k uskutečňování dobra a podporuje dobrý účel. Nespravedlností označujeme tu vlastnost v člověku, která ho vede k uskutečnění zla a podporuje satanský účel. Abychom dosáhli dobra, nutně potřebujeme žít spravedlivým životem.