Část 5. Proces stvoření univerza a období jeho růstu
5.1 Proces stvoření univerza
Podle záznamu o stvoření univerza v knize Genesis stvořil Bůh z prvotního chaosu, prázdnoty a tmy světlo. Poté Bůh oddělil vody pod nebeskou klenbou od vod nad ní. Pak oddělil souš od oceánů, stvořil rostliny, ryby, ptáky a savce a nakonec stvořil člověka. To vše trvalo šest „dnů“. Podle tohoto záznamu se můžeme domnívat, že proces tvoření univerza trval určité časové období představující šest dnů.
V biblickém záznamu o procesu stvoření nalezneme určitou podobnost s teorií vzniku a formování univerza, jak ji popisuje moderní věda. Podle moderní vědy začala existence univerza expandováním plazmy. Z chaosu a prázdnoty se zformovala nebeská tělesa a zazářila světlem. Jak se rozžhavená Země ochlazovala, zaplňovaly sopečné erupce oblohu klenbou vod. Souš byla vyzvednuta a vody padaly v podobě dešťů, čímž se vytvořily kontinenty a oceány. Poté vznikaly jednodušší rostliny a živočichové. Postupně pak přicházeli ryby, ptáci, savci a nakonec lidé. Stáří Země se odhaduje na několik miliard let. Vezmeme-li v úvahu, že biblický záznam o stvoření univerza, zapsaný před několika tisíci lety, se téměř shoduje s objevy moderního vědeckého výzkumu, pak získáme jistotu, že tento biblický záznam je zjevením od Boha.
Z hlediska času nemohlo celé univerzum vzniknout v jediném okamžiku. Jeho vznik a vývoj ve skutečnosti vyžadovaly nesmírně dlouhou dobu. Proto biblické období šesti dnů potřebných pro dokončení stvoření univerza nelze počítat doslovně šesti východy a západy slunce. Těchto šest dnů symbolizuje šest postupných časových období v procesu stvoření.
5.2 Období růstu stvoření
Skutečnost, že na dokončení stvoření univerza bylo zapotřebí šesti dnů, tj. šesti časových období, naznačuje, že určité časové období bylo nutné také na dokončení stvoření každého jednotlivého bytí v univerzu. Také způsob, jakým se v knize Genesis počítá každý den, svědčí o potřebě určitého časového období pro stvoření jakéhokoli bytí. Záznam uvádí neobvyklý způsob počítání každého dne stvoření. Když byl ukončen první den stvoření, Bible zaznamenává: „Byl večer a bylo jitro, den první.“ (Gn 1,5) Mohli bychom se domnívat, že příchod nového rána po uplynutí večera a noci už budeme počítat jako druhý den, přesto se zde počítá ještě ke dni prvnímu. Bible uvádí „jeden den“, aby ukázala, že stvořené bytí musí projít obdobím růstu, které je symbolizované nocí, dříve než ráno dosáhne dokonalosti. Když pak toto stvoření uvítá nové ráno, může postoupit vpřed a uskutečnit ideál stvoření.
Všechny jevy v univerzu přinášejí své plody až teprve po uplynutí určitého časového intervalu. Všechny věci jsou stvořeny tak, aby dosáhly zralosti pouze poté, když projdou stanoveným obdobím růstu.
5.2.1 Tři stupně období růstu následující po sobě
Univerzum rozvíjí a projevuje původní vnitřní charakter a původní vnější formu Boha na základě matematických zákonů. Z tohoto důvodu můžeme usoudit, že Bůh má ve své povaze matematický aspekt. Bůh je jedna absolutní realita, v níž dvojí vlastnosti vytvářejí vzájemným vztahem harmonii; proto je Bytím, které představuje číslo tři. Všechna bytí stvořená podle podoby Boha projevují svoji existenci, pohyb a růst v procesu tří stupňů.
Základ čtyř pozic, který je Božím účelem stvoření, se měl vytvořit třístupňovým procesem: původ v Bohu, manželství Adama a Evy a narození dětí. Aby nějaké bytí mohlo vytvořit základ čtyř pozic a vykonávat kruhový pohyb, musí nejdříve projít třemi stupni činnosti původ – dělení – jednota a naplnit účel tří objektů, v němž je každá z pozic zapojena do vzájemného vztahu s ostatními třemi. Podobně se každá věc musí opírat nejméně o tři body, aby si uchovala svoji stabilitu. Proto všechna bytí dosahují dokonalosti tak, že projdou třemi stupni období růstu následujícími po sobě: stupněm formování, stupněm růstu a stupněm dovršení.
Ve fyzickém světě mnoho věcí existuje na základě čísla tři. Máme tři říše: minerální, rostlinnou a živočišnou. Hmota existuje ve třech skupenstvích: plynném, kapalném a pevném. Většina rostlin se skládá ze tří částí: kořeny, větve nebo kmeny a listy. Tělo zvířat se skládá z hlavy, trupu a končetin.
Také v Bibli nalezneme mnoho příkladů na číslo tři. Lidé nemohli naplnit účel své existence, protože padli, dříve než prošli třemi stupni období růstu. Jestliže se tedy snaží naplnit svůj účel, musí projít zmíněnými třemi stupni. Bůh se v prozřetelnosti obnovení snaží znovu získat číslo tři a to vysvětluje, proč je v Bibli tolik záznamů čísla tři a proč se také řízení Boží prozřetelnosti zakládá na čísle tři: Trojice (Otec, Syn a Duch svatý); tři úrovně ráje; tři archandělé; tři paluby Noemovy archy; trojí vypuštění holubice z archy po ukončení potopy; tři Abrahamovy oběti a třídenní putování před obětováním Izáka. V Mojžíšově době existovaly: tři dny temna jako jedna z pohrom, tři dny očištění před začátkem exodu, tři čtyřicetiletá období na cestě do Kanaán a tři dny očištění pod vedením Jozua těsně před překročením řeky Jordán. V Ježíšově životě objevíme: tři desetiletí soukromého života, po kterých následovaly tři roky veřejného působení, tři mudrcové z Východu, kteří přinesli tři dary, tři učedníci, tři pokušení, tři modlitby v Getsemanské zahradě, trojí Petrovo zapření, tři hodiny zatmění v čase ukřižování a Ježíšovo vzkříšení po třech dnech v hrobě.
Kdy padli první předkové lidstva? Padli v období růstu, kdy ještě nebyli zralí. Kdyby lidé padli až po dosažení dokonalosti, byla by naše víra ve všemohoucnost Boha neopodstatněná. Kdyby lidé padli až poté, co by se stali dokonalým ztělesněním dobra, potom by samotné dobro nemohlo být dokonalé. Museli bychom pak dojít k závěru, že Bůh, jako zdroj dobra, také není dokonalý.
V knize Genesis je napsáno, že Bůh varoval Adama a Evu: „Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (Gn 2,17) Mohli se rozhodnout buď Boží varování ignorovat a ztratit svůj život, anebo poslechnout a žít. Skutečnost, že pro Adama a Evu ještě stále existovala možnost buď padnout, anebo se stát dokonalými, poukazuje na to, že museli být ještě nezralí. Univerzum bylo stvořeno tak, aby dosáhlo dokonalosti po určitém období růstu, které Bible popisuje jako šest dnů. Lidé, jako součást Božího stvoření, se tímto principem musí také řídit.
Ve kterém stupni období růstu padli první lidé? Padli na vrcholu stupně růstu. Toto tvrzení můžeme dokázat, budeme-li zkoumat okolnosti pádu prvních předků lidstva a dějiny prozřetelnosti obnovení. Vysvětlení nalezneme při hlubším a podrobnějším studiu této knihy.
Všechna stvořená bytí se v období růstu rozvíjejí na základě samostatnosti a vedení daných Božím Principem. Bůh, Tvůrce Principu, má vztah pouze s plody jejich růstu, které jsou v souladu s Principem. Tímto způsobem Bůh nepřímo řídí všechny věci. Uvedené období růstu nazýváme oblastí Boží nepřímé vlády nebo oblastí vlády založené na výsledcích dosažených na základě Principu.
Všechny věci dosahují dokonalosti poté, co projdou obdobím růstu (oblastí nepřímé vlády) na základě samostatnosti a vedení daných Božím Principem. Avšak lidé jsou stvořeni tak, že pro svůj růst kromě vedení zajištěného Principem potřebují naplnit vlastní díl zodpovědnosti. Tuto zodpovědnost musí naplnit proto, aby mohli úspěšně projít obdobím růstu a dosáhnout dokonalosti. Z přikázání, které dal Bůh Adamovi a Evě, (Gn 2,17) můžeme usoudit, že zodpovědností prvních předků lidstva bylo věřit v Boží Slovo a nejíst ovoce. Záleželo tedy na lidech samotných a ne na Bohu, zdali Boha uposlechnou, anebo neuposlechnou a padnou. Proto nezáleží jen na Boží síle stvoření, zda lidé dosáhnou dokonalosti; člověk musí naplnit také vlastní zodpovědnost. Bůh jako Stvořitel stvořil lidi tak, aby mohl každý člověk projít obdobím růstu (oblastí nepřímé vlády) a dosáhnout dokonalosti pouze po naplnění svého vlastního dílu zodpovědnosti. Protože Bůh sám takto stvořil lidi, do lidské zodpovědnosti nezasahuje.
Bůh dal lidem zodpovědnost z následujícího důvodu: naplněním svého dílu zodpovědnosti, do které ani Bůh nezasahuje, mají lidé zdědit Boží tvořivou povahu a podílet se na velkém Božím díle stvoření. Bůh chce, aby se lidé stali vlastníky stvoření a získali nad ním vládu jako jeho právoplatní stvořitelé, (Gn 1,28) podobně jako Bůh vládne nad lidmi jako jejich Stvořitel. To je zásadní rozdíl mezi člověkem a ostatními tvory.
Jakmile si naplníme zodpovědnost, zdědíme Boží tvořivost a získáme vládu nad všemi věcmi včetně andělů. Bůh nám dává možnost procházet oblastí nepřímé vlády, abychom dosáhli dokonalosti. Jako padlí lidé, kteří ještě nejsou oprávněni vládnout, si musíme podle Principu obnovení naplnit zodpovědnost. Naplněním své zodpovědnosti můžeme projít oblastí nepřímé vlády a tím obnovit své právo vládnout všem věcem, včetně satana. To je jediný způsob, jakým můžeme naplnit účel stvoření. Boží prozřetelnost spasení se tak dlouho prodlužovala proto, že se centrální postavy ustanovené v prozřetelnosti obnovení opakovaně dopouštěly chyb, když se snažily naplnit svůj díl zodpovědnosti, do které ani Bůh nemohl zasáhnout.
Nezáleží na tom, jak velká je milost spasení skrze Kristův kříž, spasení, které máme na dosah ruky, je nám k ničemu, pokud neposílíme svoji víru, což je naším dílem zodpovědnosti. Poskytnout nám prospěch ze vzkříšení skrze Ježíšovo ukřižování bylo Boží zodpovědností, avšak uvěřit v něj je bezesporu naším vlastním dílem zodpovědnosti. (J 3,16; Ef 2,8; Ř 5,1)
5.2.3 Oblast přímé vlády
Co znamená oblast Boží přímé vlády a jaký je její účel? Lidé přebývají v oblasti přímé vlády, pokud se jako partner v pozici subjektu a partner v pozici objektu sjednotí v Boží lásce, aby tak vytvořili základ čtyř pozic a v srdci se spojili s Bohem. V této oblasti lidé svobodně a plně sdílejí lásku a krásu v souladu s vůlí partnera v pozici subjektu a uskutečňují tak účel dobra. Oblast přímé vlády je oblastí dokonalosti. Tato oblast je nezbytná pro naplnění účelu stvoření.
Jaký význam má Boží přímá vláda nad lidmi? Jakmile by se Adam a Eva jako jedinci zdokonalili v centru s Bohem, žili by spolu v jednotě a vytvořili by základ čtyř pozic ve své rodině. Kdyby byli spojeni s Božím Srdcem, žili by dobrým životem a v hojnosti by sdíleli lásku a krásu, přičemž Adam by byl hlavou rodiny. V oblasti Boží přímé vlády budou lidé ve svém nitru intenzivně zažívat Boží Srdce. Takto poznají Boží vůli a svými skutky ji budou naplňovat. Podobně jako se každá část těla spontánně pohybuje na základě nepatrných příkazů mysli, tak budou lidé spontánně naplňovat Boží vůli v souladu s tím, jak hluboce procítí záměry Božího Srdce. V tomto stavu dokonalého souznění bude naplněn účel stvoření.
Jak bude vypadat svět, v němž bude příroda pod přímou vládou lidí?
Když má plně zralý člověk vztah s různými věcmi v přírodě jako se svými partnery v pozici objektu a sjednotí se s nimi, pak spolu vytvoří základ čtyř pozic. Lidé, žijící v úplném souznění s Božím Srdcem, budou vládnout fyzickému světu na základě svobodného sdílení lásky a krásy a celé univerzum pak uskuteční dobro. Takto budou lidé vládnout nad všemi věcmi.