Podobnost období mezi dvěma věky v prozřetelnosti obnovení
Konečným cílem prozřetelnosti obnovení je položit základ pro Mesiáše, a proto se v případě jejího prodloužení musí zopakovat dispenzace pro obnovení tohoto základu. Víme, že vytvoření základu pro Mesiáše vyžaduje, aby centrální postava vykonala symbolickou oběť způsobem přijatelným pro Boha tím, že přinese objekt pro naplnění podmínky a projde nezbytným časovým obdobím. Kromě toho musí vykonáním přijatelné substanciální oběti položit substanciální základ, čímž naplní podmínku odškodnění pro odstranění padlé povahy. Pokud se v průběhu prozřetelnosti opakovaly dispenzace obnovení základu pro Mesiáše, ve skutečnosti to znamenalo, že se opakovaly dispenzace, v nichž mělo být odškodněním obnoveno symbolické obětování a substanciální obětování. Historický záznam jasně ukazuje podobnost mezi jednotlivými obdobími v prozřetelnosti, která byla způsobena opakováním dispenzací obnovení základu pro Mesiáše odškodněním. Věk prodloužení prozřetelnosti obnovení měl na základě podobných podmínek odškodnění substanciálního typu obnovit věk prozřetelnosti obnovení. Podívejme se z tohoto hlediska na srovnatelné vlastnosti jednotlivých období v prozřetelnosti.
Nejprve však musíme zjistit, jaké skupiny lidí nesly hlavní zodpovědnost za Boží prozřetelnost, a najít historické prameny, které mohou osvětlit jejich životní osudy.
Dějiny lidstva tvoří osudy nesčetného množství národů. Přesto Bůh zvláštním způsobem vyvolil určité lidi, aby kráčeli vzorovým kurzem obnovení a položili základ pro Mesiáše. Tyto lidi staví do centra své prozřetelnosti a vede je pomocí Principu. Jejich osudy pak určují průběh celé lidské historie. Národ nebo lid, jemuž je svěřeno takové poslání, se nazývá Božím vyvoleným národem.
První Boží vyvolený národ tvořili potomci Abrahama, Izáka a Jákoba, kteří položili základ pro Mesiáše na rodinné úrovni. Proto byl Izrael národem, který nesl hlavní zodpovědnost za Boží prozřetelnost ve věku prozřetelnosti obnovení. Starý zákon, zachycující dějiny Izraele, poskytuje materiál ke studiu dějin prozřetelnosti této doby.
Židovský národ však od doby, kdy odmítl Ježíše, ztratil oprávnění nést hlavní zodpovědnost za Boží prozřetelnost. Ježíš, který tuto možnost předvídal, vyslovil podobenství o vinařích: Proto vám pravím, že vám Boží království bude odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. (Mt 21,43) Svatý Pavel s bolestí v srdci prohlásil o svých bližních, o židovském národě: Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael, ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci..., dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené. (Ř 9,6-8)
A skutečně lidé, kteří ve věku prodloužení prozřetelnosti obnovení přijali hlavní zodpovědnost za prozřetelnost, nebyli Židé, ale naopak křesťané. Křesťané převzali poslání uskutečnit nenaplněnou Boží prozřetelnost obnovení. Dějiny křesťanství proto poskytují materiál pro pochopení dějin prozřetelnosti tohoto věku. V tomto smyslu můžeme Abrahamovy potomky ve věku Starého zákona považovat za První Izrael a křesťany ve věku Nového zákona nazvat Druhým Izraelem. (Tt 2,14; 1 Pt 2,9-10)
Srovnáme-li Starý zákon s Novým zákonem, pak pět knih Zákona (od Genesis po Deuteronomium), dvanáct historických knih (od Jozua po Ester), pět knih poezie a moudrosti (od Jóba po Píseň písní) a sedmnáct knih prorockých (od Izajáše po Malachiáše) ve Starém zákoně odpovídá evangeliím, skutkům, listům apoštolů a zjevení v Novém zákoně. Zatímco historické knihy Starého zákona zaznamenávají většinu dvoutisíciletých dějin Izraele, kniha skutků zaznamenává pouze historii první generace křesťanů po Ježíšově smrti. Abychom našli historické záznamy týkající se Božího díla obnovení ve věku Nového zákona v rozsahu srovnatelném se záznamy Starého zákona, musíme vzít navíc v úvahu celé dějiny křesťanství od Ježíšovy doby až po současnost.
Na tomto základě můžeme srovnat dějiny Prvního a Druhého Izraele a jejich dopad na charakter jednotlivých období obou věků prozřetelnosti. Když porozumíme modelu podobných období, začneme jasněji chápat, že dějiny byly utvářeny podle systematické a zákonité prozřetelnosti živého Boha.
- Část 1. Období otroctví v Egyptě a období pronásledování v Římské říši
- Část 2. Období vlády soudců a období oblastní správy církve
- Část 3. Období jednotného království a období křesťanské říše
- Část 4. Období rozdělení na severní království a jižní království a období rozdělení na východní království a západní království
- Část 5. Období izraelského zajetí a návratu a období papežského zajetí a návratu
- Část 6. Období přípravy na příchod Mesiáše a období přípravy na Druhý příchod Mesiáše
- Část 7. Prozřetelnost obnovení a vývoj dějin
- 7.1 Vývoj dějin ve věku prozřetelnosti obnovení
- 7.2 Vývoj dějin ve věku prodloužení prozřetelnosti obnovení
- 7.2.1 Prozřetelnost obnovení a dějiny Západu
- 7.2.2 Vzájemné vztahy mezi dějinami náboženství, ekonomiky a politiky
- 7.2.3 Rodová společnost
- 7.2.4 Feudální společnost
- 7.2.5 Monarchie a imperialismus
- 7.2.6 Demokracie a socialismus
- 7.2.7 Ideál vzájemné závislosti, společné prosperity a obecně sdílených hodnot versus komunismus