Část 6. Důvod, proč Bůh nezasáhl do pádu prvních předků lidstva
Vševědoucí a všemohoucí Bůh musel vědět o zvráceném konání prvních předků lidstva, které vedlo k jejich pádu, a zajisté jim v tom mohl zabránit. Proč tedy nezasáhl, aby pádu zabránil? To je jedno z nejzávažnějších nevyřešených tajemství všech věků. Uveďme tři důvody, proč Bůh do pádu lidí nezasáhl.
6.1 Aby zachoval absolutnost a dokonalost Principu stvoření
Podle Principu stvoření Bůh stvořil lidi ke svému obrazu, obdařil je vlastnostmi a schopnostmi Stvořitele a chtěl, aby vládli všem věcem, podobně jako on vládne lidstvu. Aby však lidé zdědili tvořivou povahu Boha, musí růst k dokonalosti tak, že naplní svůj díl zodpovědnosti. Jak už bylo vysvětleno, období růstu je oblastí Boží nepřímé vlády neboli oblastí vlády založené na výsledcích dosažených na základě Principu. Dokud se lidé ještě nacházejí v této oblasti, Bůh je neřídí přímo, protože chce, aby naplnili vlastní díl zodpovědnosti. Bůh je bude řídit přímo až poté, co dosáhnou plné zralosti.
Kdyby měl Bůh zasáhnout do konání lidí v období jejich růstu, znamenalo by to, že přehlíží jejich díl zodpovědnosti. V takovém případě by znevážil vlastní Princip stvoření, podle něhož chce lidem předat svoji tvořivou povahu a pozvednout je na pány stvoření. Kdyby Princip opomíjel, pak by zpochybnil jeho absolutnost a dokonalost. Protože Bůh je absolutním a dokonalým Stvořitelem, musí být také jeho Princip stvoření absolutní a dokonalý. Stručně řečeno, aby Bůh zachoval absolutnost a dokonalost Principu stvoření, nezasáhl do činů, které vedly lidi k jejich pádu.
6.2 Aby Bůh sám byl Stvořitelem
Bůh řídí jen principová bytí, která stvořil, a přiklání se jen k cestě principových skutků. Neřídí žádné neprincipové existence, jež nestvořil, jako je například peklo; ani nezasahuje do neprincipových skutků, jako jsou například zločiny. Kdyby měl Bůh zasáhnout do způsobu života takových bytí nebo průběhu takových skutků, pak by nutně dostaly hodnotu Božích stvoření a byly by uznány jako principové.
Proto kdyby Bůh zasáhl do pádu prvních předků lidstva, přisoudil by jejich skutkům hodnotu svého stvoření a uznal by je za principové. Kdyby tak učinil, musel by v podstatě vytvořit nový princip, který uznává tyto zločinné skutky za zákonné. Protože situaci ve skutečnosti zmanipuloval satan, který chtěl dosáhnout tohoto výsledku, byl to vlastně satan, kdo vytvořil další nový princip a postavil se do pozice stvořitele všech výsledků pádu. Aby tedy Bůh zůstal jediným Stvořitelem, do pádu člověka nezasáhl.
6.3 Aby lidi učinil pány stvoření
Bůh stvořil lidi a požehnal je vládou nad vším ve stvoření. (Gn 1,28) Lidé nemohou vládnout jiným tvorům, pokud s nimi stojí na stejné úrovni. Musí se kvalifikovat, aby mohli od Boha získat právo vládnout.
Bůh je oprávněn vládnout lidem, protože je jejich Stvořitelem. Podobně, aby lidé získali oprávnění vládnout všem věcem, musí mít také povahu a schopnosti Stvořitele. Aby jim Bůh umožnil získat tvořivost a učinil je hodnými vládnout všem věcem, chtěl, aby se zdokonalili plněním vlastní zodpovědnosti po celé období svého růstu. Lidé získají oprávnění vládnout nad univerzem pouze tehdy, když se zdokonalí v souladu s Principem.
Kdyby měl Bůh přímo vládnout ještě nezralým lidem a řídit jejich život, učinil by ve skutečnosti vládcem ty, kteří se pro vládu ještě nekvalifikovali. To znamená, že by plnou moc dostali lidé, kteří ještě nesplnili svoji zodpovědnost ani nezískali Boží tvořivost. Bylo by to v rozporu s Božím Principem, protože Bůh by jednal s nezralým člověkem tak, jako kdyby byl zralý. Bůh, Tvůrce Principu, by přehlížel svůj vlastní Princip stvoření, jejž vytvořil, aby lidé mohli zdědit povahu Stvořitele a vládnout stvoření. Aby tedy Bůh mohl požehnat lidem jako pánům stvoření, musel se zdržet zásahu do konání nezralých lidí, i když s úzkostí sledoval jejich tragický pád.