Část 3. Předurčení lidí
Adam a Eva se měli stát dobrými předky lidstva za podmínky, že splní svoji zodpovědnost a poslechnou Boží přikázání nejíst ovoce. Proto Bůh nemohl absolutně předurčit, zda se dobrými předky skutečně stanou. Podobně to platí pro všechny padlé lidi: mohou se stát ideálními lidmi, jak to Bůh předurčil, pouze tehdy, když splní svoji zodpovědnost. Bůh tedy nemůže absolutně předurčit, jakými lidmi se ve skutečnosti staneme.
Do jaké míry rozhoduje Bůh o osudu každého jednotlivce? Má-li se Boží vůle naplnit prostřednictvím nějakého člověka, je nezbytné, aby tento člověk splnil svoji zodpovědnost. Proto i když Bůh někoho předurčí pro určité poslání, musí být nejprve naplněno devadesát pět procent Boží zodpovědnosti společně s pěti procenty lidské zodpovědnosti, aby mohl tento člověk dané poslání dovršit a naplnit Boží vůli. Jestliže člověk svoji zodpovědnost nesplní, nemůže se stát osobností, po jaké Bůh touží.
Například Bůh vyvolil Mojžíše a podmínečně předurčil, že když Mojžíš splní svoji zodpovědnost, přivede vyvolený národ do zaslíbené země Kanaán. (Ex 3,10) Mojžíš se však prohřešil proti Boží vůli, když v Kádeš-barneji dvakrát udeřil na skálu, a tak selhal. Proto zemřel před dosažením svého konečného cíle a Boží záměr, že přivede národ do Kanaán, se neuskutečnil. (Nu 20,12; 27,13-14)
Bůh vyvolil Jidáše Iškariotského a podmínečně předurčil, že zůstane Ježíšovým věrným učedníkem, naplní-li svědomitě svoji zodpovědnost. Když však Jidáš ztratil víru, Boží očekávání se nenaplnilo a Jidáš skončil jako zrádce.
Bůh pozvedl židovský národ a předurčil, že bude oslaven jako vyvolený národ, splní-li svoji zodpovědnost, uvěří v Ježíše a bude ho následovat. Když však jeho vůdcové poslali Ježíše na kříž, tento předurčený osud se nenaplnil a židovský národ byl rozptýlen.
Dále prostudujme, jak Bůh v prozřetelnosti obnovení předurčuje centrální postavy.
Účelem Boží prozřetelnosti obnovení je úplně obnovit padlý svět na původní svět, který chtěl Bůh vytvořit na počátku. Přestože se tedy doba spasení padlých lidí může lišit, všichni jsou předurčeni ke spáse. (2 Pt 3,9) Boží prozřetelnost spasení – dílo znovustvoření – se podobně jako Boží dílo stvoření nemůže uskutečnit v jednom okamžiku. Začíná v jednom bodě a postupně se rozšiřuje, až zahrne celý svět. Proto Bůh v prozřetelnosti spasení nejprve předurčí jednoho člověka, aby se stal centrální postavou, a pak ho povolá.
Jaké předpoklady by měl mít člověk, aby si zasloužil takové vyvolení? Centrální postava se především musí narodit ve vyvoleném národě. Dále i když je z vyvoleného národa, musí pocházet z linie předků s mnohými dobrými skutky. I když pochází z této mimořádné linie, musí být obdařen požadovaným charakterem. I když má tento požadovaný charakter, musí si v průběhu svého mládí rozvinout potřebné schopnosti. Nakonec mezi těmi, kteří těchto schopností dosáhli, vybere Bůh člověka, který žije v době a na místě, jež jsou pro Boha nejvhodnější.